Poslední dva měsíce uběhly jak voda...

11.06.2018

Naposledy jsem psal někdy v Dubnu, za tu dobu se toho nestalo moc, ale za posledních pár týdnů ano. Vezmeme to popořadě! Tak se pohodlně usaďte a jdeme na to.

Asi první událost co se stala byla velká distriktní konference, kde jsme měli s inboundama vystoupení, Trénovali jsme na to asi 3 měsíce a myslím, že se nám to povedlo. Jinak jsme mohli být celou dobu bokem, protože všichni rotariáni věděli, že by nás to nebavilo. Jednoduše, byl to super den. 

Den na to mi dojela návštěva! Moji rodiče mi dojeli na 14 dní! Abych řekl pravdu nečekal jsem, že to uběhne tak rychle. Stihl jsem s nima objet půlku Taiwanu a všude jsme se zdrželi alespoň dva dny.  Myslím, že můj nejoblíbenější výlet s nima je do Kentingu, na úplný jih Taiwanu. Nevím čím to je, ale do jihu Taiwanu jsem se neskutečně zamiloval! Taky jsme museli jít na pár klubových meetingů, ale tak nic co by se nedalo vydržet, a myslím, že i rodiče se zamilovali do Taiwanu. Tohle je konec dubna, nic víc se tam toho nestalo, Rodiče mi odjeli 28.4. a 29.4. úspěšně dosedli ve Vídni. Je vtipné, že přesně za dva měsíce budu úplně ve stejné situaci já.

Ani né o týden později, co jsme se vrátili z Kentingu s rodinou jsem tam jel na výlet se školou. Náš výlet byl na 3 dny. Bylo to strašně suprové, jak už jsem psal, Kenting miluju, takže mi nedělalo problém tam jet i po 4 v této výměně. První den jsme jeli do Fo Guang Shan Buddha Memorial Center, pro mně to byla taktéž asi čtvrtá návštěva, ale tohle místo má neskutečnou energii, a já se na to místo strašně rád vracím. Pak nějaká ta pláž a koupání dole v Kentingu. Bylo to super, protože jsme mohli jít i do vody, jako jedna z mála škol. Druhý den jsme jeli do zábavního parku E-DA a třetí den zastávka v Tainanu a pak domů! Musím říct, že se ten vlet opravdu povedl, hlavně nás sblížil ještě víc se spolužákama.


Po tomhle výletu se ani nic moc extra nedělo. Tak nějak pořád škola, trénink a spánek. Soutěž se pomalu ale jistě blíží, síla i únava roste. Škola také pořád stojí, a já už i ukončil 30.5. můj školní život tady, jak střední, tak i jazykovku kam jsme chodili na čínštinu. Loučení se spolužáka ze střední bylo hodně těžké, nějak jsme si přirostli k srdci a i to lehce oplakali. Pozvali mě na večeři, kde jsme si popovídali asi nejlíp za celý rok! Bylo to od nich strašně hezké, nicméně doufám, že se s nima ještě uvidím. Nezáleží jestli v Česku nebo na Taiwanu!

Tady tento článek ukončím, ještě bych měl napsat o závěrečném výletu s inboundama, ale na to si chci nechat celý jeden článek, takže se zatím mějte krásně. 再見!


Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky